Techno

Mezijedny z prvních patří Luke Slater, Dave Clarke nebo Anthony Child (akaSurgeon). Tito producenti a spousta dalších vydávali pod spoustypseudonymy na mnoha labelech, například Luke Slater používal pseudonymyPlanetary Assault System (doposud funkční), Morganistic, Clementine,nebo 7th Plain.Techno ovšem v Británii nebylo nikdy hlavním proudem, ato ani v taneční hudbě. Spousta významných producentů se od technaodklonila ke komerčnějším stylům hudby. Typickým příkladem toho byl aje Carl Cox, zprvu vynikající techno dj, který se v poslední dobězabývá spíše masovými akcemi a hraje prodejnější hudbu než dříve. Alepřestože techno není v Británii No. 1, tak tam vzniká spoustanejrůznějších projektů, a dalo by se říci i stejné množství zajímavýchlabelů. Jeden z nejvýznamějších labelů a to nejen co se techna týče jesublabel velkého vydavatelství Mute, které má pod svými křídly takovésuperhvězdy jako Depeche Mode nebo Neill Young. Tento label se jmenujeNovaMute a desky u něj vydávají takové veličiny, mezi které patří LukeSlater, Richie Hawtin (Plastikman), Steve Stoll, Jochem Paap (Speedy J)nebo Darren Price. Dříve u tohoto labelu vydávali u nás velice známí apopulární Space DJz.Mezi další významné anglické labely patříDownwards. Downwards oproti NovaMute vydává trošku tvrdší a syrovějšíhudbu, příkladem můžou být některé počiny Anthony Childa (Surgeon),Petera Suttona (Female) nebo Karla O'Connora (Regis). V poslední dobězačíná být trendem, že téměř každý významější producent vydává na svémvlastním labelu. Slavní The Advent mají Kombination Research, SurgeonCounterbalance, Inigo Kennedy Assymetric, Marco Lenzi Molecular.

 Jedobře, že i my v Čechách (a samozřejmě i na Moravě), máme možnostpoznat rozmanitost a kvalitu britské scény. Vždyť jenom za loňský aletošní rok k nám zavítali téměř všichni co v technu něco znamenají.Luke Slater zde byl loni dokonce dvakrát (v únoru Roxy, kde hrál live av červenci set na Mácháči). Byli zde i Space DJz (nejdříve JamieBissmire se svým rychlým setem na Cosmic Tripu a následně jako SpaceDJz na Summer Of Love), Inigo Kennedy, Surgeon, Steve Bicknell, naSlovensku byli i Regis a Female, v březnu v Roxy Craig Walsh, v srpnu vBrně Darren Price. No a začátek letošního roku byl na britské dje takébohatý. Opět v Praze Steve Bicknell, Brno James Ruskin (měl přijet iRegis), a na party Mega v Roxy Dave Clarke. A to nás největší náložteprvé čeká. Na květen je naplánovaný příjezd Space DJz a i s Regisemse tak trochu počítá.

Techno - Německo

 Další, dalo by se říci neméně významná scéna, se formovala v minulýchletech také v Německu. Německo, na rozdíl od Anglie, si prošlo obdobímhardcore a gabber techna. Tedy ne, že by se v Anglii tato hudba vůbecnehrála, ale nikdy tam nebyla zdaleka tak populární jako v Německu neboHolandsku. Tuto hudbu charakterizovali beaty nad 180 BPM a ostré ařezavé zvuky. Raději ani nebudu připomínat její komerčnějšíalternativu, která byla nazvána happy hardcore. Ovšem techno v takovépodobě jak ho známe dnes se začalo formovat již dlouho před érouhardcore. "Rodičmi" neměckého techna bych nazval tři jména. Westbam,Sven Väth a Hardfloor. Začnu od konce tedy s Hardfloor. Hardfloor jevlastně projekt dvou lidí: DJe Olivera Bondzia a producenta RamonaZenklera. Tito dva maníci se sešli někdy v 91. a hned v tomto rocevydali svoji první desku, která se jmenovala Let The Bass Go. Ovšemnejvětším hitem Hardfloor byla dnes již kultovní Acperience, která odté doby vyšla v desítkách remixů. O Hardfloor se říka, že jako jedni zprvních použili a prosadili zvuk dnes již zastaralého, ale mezielektronickými hudebníky proslaveného Rolandu TB 303. Hardfloor bohuželpatří mezi poslední legendy techna, které jsme u nás dosud nemělimožnost slyšet, ale já doufám, že se tato šance ještě někdy naskytne.

 Dalším vřadě "nesmrtelných" je Sven Väth. Bohužel ani Sven Väth u nás dosudnikdy nehrál i když to má vlastně za humny. Něco se šušká o letošku...uvidíme! Kariéra Svena Vätha začala dávno předtím, než se začalo mluvito technu. Prvním počinem Vätha, který se úzce dotýkal taneční scénybylo otevření velice slavného klubu Omen v roce 1988. Dnes již bohuželtento klub neexistuje, ale dodnes se o něm mluvím jako o jednom znejdůležitějších v historii taneční hudby. Ale otevřením tohoto klubuVäthova kariéra neskončila, spíše naopak. Jeho dalším projektem bylozaložení také věhlasného labelu Eye Q, kde se konečně pustil do tvořenía vydávání své vlastní hudby. No a stvořil toho velice dost a většinajeho projektů byla velice, velice kvalitních. Mezi nejznámější patříalba The Harlequin, The Robot..., Accident In paradise nebo třeba vpředminulém roce vydané album Contact. Myslím, že od Svena Vätha sedočkáme ještě spousty velice kvalitní hudby. A posledním, ne však méněvýznamným, v řadě je Westbam. Na rozdíl od Hardfloor a Svena Vätha, zdejiž parkrát zahrál, i když jeho poslední vystoupení bylo tuším jižnejméně dva roky zpátky. Westbam, vlastním jménem Maxmiliam Lenz začals hudbou již někdy v polovině osmdesátých let. Jeho velkým prvním hitemse stal singl Monkey Say, Monkey Do. Od té doby vydal spousty singlů apár alb, mezi nejvýznamější patří například Bam bam bam. Vedle vlastníhudby měl ještě pár dalších projektů. Ke každoroční párty MayDayvydával s mnoha dalšími umělci na Mayday vystupujícími "hymnu" tétomegaakce. Název projektu byl Members of Mayday (v roce 1995 vyšlodokonce i album nazvané Members Only).

Dalšímvýznamným počinem multiaktivního Westbama bylo založení labelu LowSpirit na kterém vydávaly i další německé hvězdy - z mnoha uvedu třebaMarushu. Bohužel tento label se stal později dost komerčním. AleWestbam, Hardfloor a Sven Väth nejsou ty jediní, kteří hrají v Německutechno. V poslední době se vynořila spousta nových (a nutno podotknout,že i velmi kvalitních) producentů. Mezi jinými to byli např. Pacou,Heiko Laux, Johannes Heil, nebo Chris Liebing. A právě Johannes Heil aChris Liebing patří v současné době v Německu k nejaktivnějším. ChrisLiebing se velice dlouhou dobu pohyboval kolem jedinečného rádiaEvosonic (dnes již bohužel nevysílá) a tímto rádiem propagoval technopo celé Evropě. Stejně jako v Británii i v Německu vznikla v poslednídobě spousta zajímavých labelů. Zmiňovaný Chris Liebing založil vlastníCL Recordings, Johannes Heil a Heiko Laux vydávají u Kanzleramt. Ovšemvedle dříve zmíněných (dnes už bohužel nefungujících) Harthouse jenejdůležitější label v Německu (a možná i v celé Evropě) berlínskýTresor. Na tomto labelu vydávali skoro všichni co ve světě techna něcoznamenají. Jeff Mills, The Advent, Surgeon, Blake Baxter, Juan Atkins,Cristian Vogel, Joey Beltram, James Ruskin a spousta dalších.

Linky:https://www.tresorberlin.de/https://www.westbam.de/https://www.sven-vaeth.de/https://www.harthouse.com/https://www.hardfloor.de/https://www.techno.de/

Techno - styly, producenti, labely - Švédsko
 Již ve třetím pokračování našeho seriálu o technu se podíváme do dalšívelmoci s technem - do Švédska. V Anglii jsme mohli jako pionýry technazmínit třeba Luke Slatera, Dave Clarka nebo The Advent, v Německu jsmevyzdvihli Westbama, Svena Vätha a Hardfloor, ale ve Švédsku je zaosobu, která všechno dění okolo techna rozpoutala, možno označit pouzejednoho člověka, a to Cariho Lekebusche.

CariLekebusch, dnes již devětadvacetiletý, se narodil a vlastně celý svůjživot prožil v hlavním městě Švédska Stockholmu. Stockholm je ale takéhlavním městem tzv. švédského zvuku. Tento zvuk vedle Cariho Lekebuschevytvářeli lidé okolo labelu Planet Rhytm, producenti Adam Beyer, Lenk adalší. Ale právě Cari Lekebusch je člověkem, který se nejvíc zasloužilo to, že dnes má Švédsko ve světě techna tak dobré jméno. Cari je známjako jeden z nejaktivnějších lidí, co se taneční scény týče. V současnédobě je možné najít po světě více než stovku jeho desek, které vydalnejen pod svým jménem, ale také pod nejrůznějšími pseudonymy. Jehodesky ale nejsou jenom našláplé, ostré techno, ale je možno ho poznatjako house nebo hiphop producenta. A house nebo hiphop desky jsou uposluchačů těchto stylů stejně uznávány a oblíbeny, jako techno deskymezi techno dji a fanoušky.

Cari Lekebusch stejně jako většina techno umělců založil několik zajímavých labelů. Mezi tyto labely patří například H-Production (dříve znamé pod názvem Hybrid), Grundtakt, Audio Pollution, Direkt nebo Djupt. Jeho desky ovšem vyšly i pod jinými světoznámými labely: Primevil, Drumcode, Loop, Planet Rhytm nebo třeba Svek.

Dalším, velice zajímavým jménem ze Švédska, je neméně známý a slavný dja producent Adam Beyer. Začínal stejně jako Cari ve Stockholmu a takyjako Cari působil v Planet Rhytm. Ovšem to co ho proslavilo byl labelDrumcode, jehož je Adam majitelem. Ve stejné době vzniká i label CodeRed, který je vlastně sublabelem Drumcode. Prvním počinem na Drumcodebyla Adamova spoluprace s dalším švédským producentem, který si necháváříkat Lenk. Remixy na Drumcode 001 přispěl i Luke Slater pod svýmpseudonymem Planetary Assault System. Ale Adam není jediným producent,který na Drumcode vydává. Na DC vydali svoje placky třebas i CariLekebusch, Gaetano Parisio, Oliver Ho, nebo projekt RND Technologies. Vsoučasné době se počet drumcoudů pohybuje už někde za dvacítkou.

Ale zpátky k Adamovi. Jeho hudba se vyznačuje tím, že se jedná převážněo různě zkreslené a upravované zvuky bubnů. Možná i proto spousta jehodesek patří již dnes mezi kultovní a hrané snad na tisících parties pocelém světě.

 Ale Adam Beyer a Cari Lekebusch nejsou jediní, kteří ve Švédsku, jakse říká, kují ocel. Dalším neméně známým techno-manem je Thomas Krome.A stejně jako Adam nebo Cari i on má svůj vlastní label. Jmenuje seCorb a stejně jako na ostatních není Krome jediný, kdo na něm vydává.Dalším poměrně známým jménem (hlavně v poslední době) je další mladýŠvéd, který si nechá říkat Hardcell. Je typickým multiaktivnímproducentem, který chrlí jednu desku za druhou (jenom za poslední měsíctři). Mezi další slibné producenty patří dále Henrik B., Slobodan,Johan Bacto, Patrik Skoog, Hakan Lidbo nebo třebas Samuel L. Session.No a málem bych zapoměl na u nás poměrně známého Joela Mulla.

Švédská scéna je u nás poměrně známá a oblíbená. Většina z jmen, kteréjsem zde uvedl u nás již jednou nebo i vícekrát vystupovala. CariLekebusch na loňském Open Air Field, Adam Beyer taktéž loni na jaře vBrně na Orion Hall, Thomas Krome pro změnu na letošním jarním OrionHall, Joel Mull tuším předloni v zimě, Hardcell letos ve Švojšicíchatd. atd. No řekl bych, že je u nás švédská scéna takříkajíc v módě.

Ještějednou zmíním Cariho Lekebusche. Zaslechl jsem, že snad letos na podzim(po předem avízovaném, ale nakonec odřeknutém vystoupení na Máchači) byměl snad přijet. Myslím, že byste si ho neměli nechat ujít (já tedaurčitě nenechám), protože určitě patří mezi to nejlepší co nejenšvédská, ale myslím i světová techno scéna nabízí a věřím, že pokudpřijede tak určitě předvede to nejlepší co v něm je - a nezklame.

Jedna věc je hudba, která se ve Švédsku dělá a druhá je, kde a jak sehraje. A věřte, že toto není ve Švédsku vůbec ale vůbec dobré. Otakovém množství parties, které se odehrávají každý víkend u nás si tammůžou nechat tak akorát zdát. To co u nas proběhne za týden (a když jelepší víkend) tak ve Švédsku mají možná za celý měsíc. Je zajímavé, žečím lepší muzika se v dané zemi dělá, tak tím méně se tam hraje.Stejným příkladem může být i Anglie, kde aby našinec techno party slucernou hledal :)).

 Zeptal jsem se na místní scénu jednoho prostého technaře ze Stockholmu. Odpoveď byla více než zajímavá: Myslíš"skoro neexistující švédskou scénu"? No, takže Švédsko má mnohoskvělých producentů. Mnoho z nich je v zahraničí mnohem známější, nežzde ve Švédsku. Třeba takový Hardcell.. jistě, znají ho i místní lidé,kteří rádi poslouchají techno. Ale jeho vinyly se prodávají stokrátlépe v zahraničí než zde. Hardcella také málokdy uslyšíte v místnímklubu čii na párty. Když už jsme narazily na ty kluby - je jich tupramálo. Ve Stockholmu, hlavní město Švédska kde žiji, existujetakzvaná "rave kommissionen". Tito lidé pracují pro vládu a jedná se ospeciální policejní jednotku, která své síly koncentruje na kluby anapříklad užívání drog v nich. A právě tito lidé zde hodně ztěžují růstscény. Ukončují parties, a vyhrožují majitelům klubů, že jim zabavíjejich povolení k prodeji alkoholu a podobně. A to protože se u nichhraje techno. Je to tu na hovno. A proto ve Švédsku nejsou žádné velké,známe kluby. A proto je tu techno scéna spíš v kolíbce. Začíná mi ztoho být zle... ;)

Věřím,že budeme mít ještě mnoho možností se se Sweden techno music ještěmnohokrát seznámit, a to jak prostřednictvím djských mixů tak iprostřednictvím vinylů, které se k nám v hojném množství vozí. Jáosobně bych kromě Cariho Lekebusche ještě velice rád slyšel Adama "TheDrum" Beyera.

Odkazy: emil.techno.org - internetová mekka švédského techna
henrikb.techno.org - osobní stránky Henrika B
lekebuschmusik.se - totéž ale Cari Lekebusch
tronicmusic.com - label Tronic
south-ops.techno.org - Slobodan a Headroom